|
|
| Zpět |
|
Porucha učení není snížená inteligence Kdy nejdříve se poruchy učení dají rozpoznat? Rodiče se většinou všimnou ještě v předškolním věku, že jejich dítě v něčem zaostává za ostatními vrstevníky. Projevuje se u něj opožděný vývoj řeči, je málo zručné v oblasti jemné motoriky nebo se nedokáže orientovat v čase. Předškolák by měl například znát své jméno, dny v týdnu, naučit se lehce básničku, poznat první hlásku ve slově. Velkou roli hraje dědičnost. "Poruchy čtení, psaní a počítání však častěji odhalí až učitel v prvních ročnících základní školy," potvrzuje psycholožka Vlasta Rezková z Pražské pedagogicko-psychologické poradny. "Je třeba, aby stupeň poruchy posoudil odborník a nápravu vedl právě učitel ve spolupráci s rodičem." V poradně dítě absolvuje kromě nejrůznějších vyšetření i testy rozumových schopností; nejen kvůli zjištění inteligenčního kvocientu, ale i kvůli rozboru úrovně jednotlivých psychických funkcí. Pak teprve psycholog ve spolupráci se speciálním pedagogem určí, zda u něj jde o poruchu učení, nebo o jinou příčinu selhání. "Znám chlapce, který ve druhé třídě téměř nečetla jeho písemný projev byl zcela nesrozumitelný. Někteří učitelé namítali, že by mu bylo lépe na zvláštní škole, jelikož stejně nemůže úspěšně dokončit základní školu. Ve třetí třídě nastoupil do speciální základní školy zaměřené na poruchy učení a od druhého stupně základní školy byl integrován v běžné třídě velmi dobré školy. Nyní ukončil sedmý ročník s dvojkami a trojkami na vysvědčení," uvádí Olga Zelinková, speciální pedagožka, která se zabývá poruchami učení. Výraznějšími poruchami tohoto druhu u nás prokazatelně trpí asi pět procent dětí, integrovaných do běžných tříd základních škol. Přibližně u 15 procent dětí se vyskytují obtíže menší, které však odborníci mnohdy neklasifikují jako poruchy, ale jako rysy dyslexie. Příčinou může být opožděný vývoj zapříčiněný někdy rodiči, jindy zanedbáním ze strany školy. Evropské výzkumy uvádějí 20 procent dětí s dysfunkcemi. Poruchy učení se často kumulují. Dyslexie většinou neobnáší jen poruchu čtení, ale řadu dalších potíží, jako je nesoustředění, obtíže při práci s textem, snížená schopnost vyjadřování a navazování kontaktů s lidmi. Takové děti provází určitá sociální vykořeněnost, neúspěšnost, a ztrácejí motivaci pro další práci. Přitom každý jedinec dozrává jinou rychlostí a žádná porucha učení nevypovídá o nižší inteligenci dítěte. Co znamená: Dyslexie - porucha čtení. Dítě čte pomalu nebo pouze slabikuje, zaměňuje písmena, domýšlí text, má potíže s porozuměním čteného textu. Dysgrafie - porucha psaní. Postihuje písemný projev, který bývá nečitelný, i osvojování a napodobování jednotlivých písmen. Dysortografie - porucha pravopisu. Projevuje se specifickými chybami, např. záměnou krátkých a dlouhých samohlásek, nerozlišováním tvrdých a měkkých slabik, vynecháváním slabik aj. Dyskalkulie - porucha matematických schopností. Týká se obtížné orientace na číselné ose, neschopnosti provádět matematické operace, poruchami v provolevé orientaci.
|